Videozáznamy akcí

Další akce jednoty

VLOŽENO 5. 6. 2023

Předávání Ceny Martina Černohorského za rok 2023. 3. 4. 2023.

Vyhlášení laureátů Ceny Martina Černohorského za významný přínos fyzikálnímu vzdělávání pro rok 2023 v Modré posluchárně Matematického ústavu Akademie věd České republiky.

Odkaz na video: https://youtu.be/Fl8H1vJZHZA

Foto laureátů: https://jcmf.cz/sites/default/files/Cernohorskeho_cena_2023_WEB_0.jpg

Zleva doprava:

doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D - předsedkyně JČMF

prof. RNDr. Jan Novotný, CSc - žák a přítel prof. Martina Černohorského

doc. RNDr. Leoš Dvořák, CSc. - laureát ceny, 3. místo

prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. - laureát ceny, 1. místo

Mgr. Lukáš Richterek, Ph.D. - laureát ceny, 2. místo

prof. RNDr. Jan Valenta, Ph.D. - předseda poroty Ceny Martina Černohorského

doc. RNDr. Zdeněk Drozd, Ph.D. - předseda výboru Ceny Martina Černohorského

SEDMA – Seminář pro dějiny matematiky, astronomie a informatiky

VLOŽENO 23. 5. 2023

doc. Michal Žák, Ph.D. (MFF UK): Matfyz a jeho význam v historii a výzkumu meteorologie v Česku.

SEDMA 11. 4. 2023.

Dějiny meteorologie ve 20. století v českých zemích jsou úzce spjaty s Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy. Navazuji přitom na slavná jména české meteorologie v 18. a 19. století. V rámci přednášky se seznámíme s činností nejvýznamnějších osob, které se zasloužily o vývoj fyziky atmosféry. Dotkneme se i současných aktivit Katedry fyziky atmosféry, jejíž naplní je právě meteorologie a klimatologie.

Odkaz na video: https://youtu.be/Uhgumz-eI9g

Mgr. Jiří Frantál (MFF UK): Počátky funkcionálního programování. SEDMA 28. 3. 2023.

Lidstvo odedávna toužilo po myslicích strojích. Když se v polovině minulého století začaly objevovat první počítače, začala se tato odvěká touha pomalu stávat realitou. Nejdříve vsak bylo potřeba vytvořit nove programovací jazyky, které by dosazeni tohoto cíle pomohly. Postupně se tak zrodil zcela novy styl – funkcionální programovaní.

Během přednášky se podíváme na vývoj tohoto programovacího přístupu. Povíme si o vzniku prvních jazyku pro zpracováni seznamu a o tom, jaký vliv na ne mela teorie lambda kalkulu, požadavky umele inteligence a omezeni tehdejšího hardwaru, o novinkách, které přinesl LISP, o myšlence líného vyhodnocovaní, které umožnilo zpracovávat nekonečné seznamy, a samozřejmě i o vlivu Johna Backuse, který, stál u zrodu imperativního programovaní, v 70. letech přednesl radu přesvědčivých důvodů, proč je funkcionální programovaní v mnoha ohledech podstatné lepší.

Odkaz na video: https://youtu.be/C7xGdBE1W7g

VLOŽENO 15. 4. 2023

Mgr. Roman Hašek, Ph.D. (PF JČU České Budějovice): Preclíková křivka SEDMA 14. 2. 2023

Preclíková křivka, anglicky 'pretzel curve', je algebraickou křivkou čtvrtého stupně pro rovnici: (x^2-a^2)^2 + x^2y^2=ay^2(2y+3a),
a element R, jejíž tvar věrně kopíruje tvar známého pečiva. Křivka byla objevena v roce 2013 pracovníky katedry matematiky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Romanem Haškem a Janem Zahradníkem jako neočekávaný výsledek počítačového řešeni problému zadaného v latinsky psané sbírce geometrických úloh "Exercitationes Geometricae" vydané v roce 1773 jezuitskou koleji u svatého Klimenta (Klementinum) v Praze, jejímž autorem je Ioannis Holfeld (1747, Poděbrady – 1814, Lvov). V přednášce bude představena zmíněna sbírka, období jejího vzniku i osoba jejího autora. Bude představen obsah sbírky a typy úloh, které jsou v ni zadané. Zevrubně bude pojednán problém číslo 35, z jehož řešeni preclíková křivka vzešla. Následně bude představena samotná křivka z hlediska svých geometrických vlastnosti. Nakonec bude pozornost věnována roli problému 35 a preclíkové křivky jako části jeho řešení, kterou sehrály při vývoji algoritmu počíta-čové algebry implementovaných v programu GeoGebra.
Odkaz na video: https://youtu.be/CiNA-yr4AvE

RNDr. Světlana Tomiczková, Ph.D. (FAV ZČU Plzeň): Mýdlové vločky a bubliny SEDMA 17. 1. 2023.

V přednášce si budeme povídat o mýdlových bublinách a plochách, které vytváří mýdlový film. Podíváme se, co má společného vedení vysokého napětí a točité schodiště. Uvidíte i ukázky minimálních ploch vytvořených z mýdlového filmu.
Odkaz na video: https://youtu.be/EWnMKC58P1M

RNDr. Petr Olšák (FIT ČVUT v Praze): Quo vadis TeX? SEDMA 25. 10. 2022.

Donald Knuth ukončil práce na TeXu před 32 lety, ale i po tomto rozhodnutí pokračovaly různé programátorské týmy ve vývoji systémů, které z TeXu vycházely. Mnohé z nich jsou dodnes součástí běžných TeXových distribucí. Neuškodí se ohlédnout zpět k některým významným historickým milníkům, které tento vývoj ovlivnily a ovlivňují dodnes včetně stručného výkladu technického pozadí. V přednášce shrneme současný stav a směry, kam se bude zřejmě vývoj TeXu a podpůrného softwaru dále ubírat. Zaměříme se se také na minulost, přítomnost a budoucnost nejznámějších TeXových výchozích souborů maker, jakými jsou LaTeX, ConTeXt a OpTeX. Upozorníme na bohužel stále užívané TeXové nástroje a postupy, které jsou z dnešního pohledu přežité a je lépe se jim vyhnout.
Odkaz na video: https://youtu.be/sCkb9otL0VI

Setkání členů Fyzikálního oddělení JČMF pobočného spolku Praha

VLOŽENO 23. 5. 2023

doc. Mgr. Michal Žák, Ph.D., (Katedra fyziky atmosféry MFF UK): Města a jejich tepelné ostrovy. 82. fyzikální setkání 3. 5. 2023

Stále více lidí žije ve velkých městech, která si vlivem náhrady přírodního povrchu umělým vytvářejí s pecifické klima, jehož vlastnosti studují klimatologové už desítky let. Základním rysem modifikovaného klimatu je tzv. městský tepelný ostrov, kdy hlavně v centrálních částech měst dochází k citelnému zvyšování teploty vzduchu. S tím jsou spojeny negativní dopady na obyvatele měst, umocněné navíc probíhající změnou klimatu, a tak není divu že se těmto dopadům věnují i městští plánovači. V rámci přednášky se seznámíme jednak s příčinami a vlastnostmi tepelných ostrovů a současně se zaměříme i na možnosti jejich modelování, mitigace a možné adaptace, která je v měnícím se klimatu obzvláště důležitá.
Odkaz na video: https://youtu.be/m0U0QQqY8mU

doc. Ing. Jan Malaťák, Ph.D., (Česká zemědělská univerzita): Energetické využití biomasy a vedlejších produktů se zaměřením na termochemické procesy. 81. fyzikální setkání 12. 4. 2023

V oblastech technologií využití biomasy a vedlejších produktů pro energetické účely v současnosti rozeznáváme většinou termochemické procesy, mokré procesy a mechanicko-chemické procesy. Možnost aplikace těchto technologií záleží na stanovení fyzikálních a chemických vlastností použitých surovin a na související normativní a ekonomické legislativě. Přednáška bude zaměřena především na termochemické procesy jako je spalování, zplyňování a pyrolýza. Základem pro zvolení optimální technologie je znalost kvalitativních parametrů vstupních surovin. V praxi se většinou provádějí takzvaně hrubé palivářské rozbory, jako je obsah nehořlavé části (obsah vody / obsah popela), stanovení spalného tepla a výhřevnosti, stanovení elementární složení surovin a stanovení obsahu a průběh uvolňování prchavé hořlaviny. Po stanovení těchto vlastností pak následuje zvolení nejvhodnější termochemické metody zpracování. Novost použití těchto termochemických procesů vychází ze současné situace odklonu od fosilních paliv, kde se neustále hledají nové zdroje surovin, které svými vlastnostmi mohou přispět k dekarbonizaci české energetiky. Využívání termochemických procesů naplňuje klíčové principy strategického zaměření EU a ČR v oblastech udržitelnosti především v principech bioekonomiky, cirkulární ekonomiky a čistých energií.
Odkaz na video: https://youtu.be/ceQbYjkJwoo

VLOŽENO 15. 4. 2023

RNDr. Vladimíra Novotná, CSc. (Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.): Kapalné krystaly: historie, současnost a perspektivy dalšího výzkumu 75 fyzikální setkání 18. 5. 2022

Objev kapalných krystalů se váže k Praze. V roce 1888 si profesor na německé technické univerzitě v Praze Friedrich Rienitzer všiml zvláštního chování u derivátů cholesterolu. Fyzik Otta Lehmann poté dochází k závěru, že tento jev souvisí s unikátním uspořádáním molekul. Kapalné krystaly jako organické molekuly silně anizotropního tvaru se mohou za určitých podmínek (teplota nebo koncentrace rozpouštědla) směrově uspořádat. V závislosti na tvaru a chemickém složení molekul vzniká mnoho typů fází a díky tečení molekuly mohou rychle reagovat na vnější podmínky a přiložená pole, což se projeví ve změně optických vlastnosti. Právě elektro-optické vlastnosti se staly základem většiny aplikací. V poslední době objev feroelektrického nematika odstartoval novou etapu výzkumu, který může přispět k dalšímu rozvoji moderních nanotechnologií.
Odkaz na video: https://youtu.be/YftROLgUsw0

Doc. Ing. Michal Malinský, Ph.D. (Ústav částicové a jaderné fyziky MFF UK): Neutrina – poslové nové fyziky 76. fyzikální setkání 8. 6. 2022

I po téměř sedmdesáti letech intenzivního experimentálního zkoumání představují neutrina jednu z nejméně probádaných forem hmoty. V přednášce se stručně seznámíme s jejich základními vlastnostmi, způsoby jejich zkoumání a experimenty, které by v blízké budoucnosti mohly změnit některá z paradigmat, na nichž stojí dnešní Standardní model částic a jejich interakcí.
Odkaz na video: https://youtu.be/_lXkgJthgAo

Ing. Přemysl Beran, Ph.D. (Ústav jaderné fyziky AV ČR v.v.i.): ESS – jako příslovce aneb Kde? Kam? Kdy? Jak? A proč? 77. fyzikální setkání 12. 10. 2022

ESS je zkratka pro European Spallation Source, což je nový neutronový zdroj, který se v současné době staví v jihošvédském Lundu. Po svém dokončení bude jedním z nejintenzivnějších neutronových zdrojů sloužících pro vědecké účely. Na pozadí letošního 90. výročí objevení neutronu se podrobně podíváme na to, jak mohou být tyto subatomární částice užitečné pro studium našeho okolí. Ukážeme si, jak to celé funguje, proč se ESS staví a jak je v jeho stavbě zapojena Česká republika. Na praktických příkladech výzkumu z různých oborů si představíme cestu, kterou se skoro každý může stát součástí komunity neutronových uživatelů a využít toto fascinující zařízení naplno.
Odkaz na video: https://youtu.be/F5zNDGtIg_A

RNDr. Vladimír Wagner, CSc., (Ústav jaderné fyziky AV ČR v.v.i.): Současnost a budoucnost jaderné energetiky 78. fyzikální setkání 9. 11. 2022

Vývoj energetiky v posledních letech jasně ukázal, že přechod k nízkoenergetickému mixu se bez intenzivního využití jaderných zdrojů neobejde. Bez těchto zdrojů se neobejde ani Česká republika. V současné době řeší jaderná energetika čtyři důležité výzvy. První je přechod k reaktorům III. generace, druhou je nástup malých modulárních reaktorů a proniknutí jádra do decentrální energetiky, třetí je pak zvýšení jejího podílu na produkci tepla pro domácnosti i průmysl a čtvrtou přechod k reaktorům IV. generace a uzavření palivového cyklu. Evropská unie pak musí vyřešit problém se zanedbáváním tohoto oboru a s tím spojeným zaostáváním. Přednáška se pokusí o rozbor současného stavu i budoucnosti a vizí v jaderné energetice.
Odkaz na video: https://youtu.be/SmBb2xnElHo

Ing. Ondřej Kovářík, Ph.D. - doc. Ing. Jan Siegl, CSc. (FJFI ČVUT v Praze): Kazuistika zvonu Zikmund 79. fyzikální setkání 30. 11. 2022

Základní principy funkce kostelních zvonů budou demonstrovány na jednoduchém matematickém modelu největšího českého zvonu Zikmund. Bude popsáno praktické měření parametrů modelu zvonové soustavy i vlastní měření pohybu jednotlivých částí zvonu při zvonění a analýza získaných hodnot. Posluchači budou seznámeni s provedenými úpravami srdce zvonu Zikmund a s jejich vlivem na provoz zvonu. Budou popsány diagnostické metody, kterými je nyní sledován stav zvonu Zikmund.
Odkaz na video: https://youtu.be/qW9XX_j6QJs

RNDr. Petr Kabáth, Ph.D., (Astronomický ústav AV ČR v.v.i.): Výzkum exoplanet v příští dekádě 80. fyzikální setkání 15. 3. 2023

Do dnešního dne bylo objeveno přes 5000 exoplanet. O tento výsledek se zasloužili vesmírné mise CoRoT, Kepler, TESS a další se chystají. Kromě vesmírných misí je v celém procesu objevování a charakterizace exoplanet zapojeno i mnoho pozemních dalekohledů s jejich přístroji. Během semináře představím výzkum exoplanet a jeho úspěchy. Dále popíši projekty, které právě začínají fungovat a které se plánují. Na poli výzkumu exoplanet si začaly své místo hledat také české projekty, které během semináře také představím.
Odkaz na video: https://youtu.be/SWZw5q7Zy3o