Bude v kostce shrnut vývoj užití funkcionálních rovnic a na několika příkladech bude ukázána jejich užitečnost. Dále se budeme věnovat aditivním a konvexním funkcím, konvexitě u Jensena a nespojitým a spojitým α-aditivním a α-konvexním funkcím. Bude ukázána jistá souvislost s teorií potenciálu.
Přednáška se koná ve čtvrtek 9. prosince 2010 v posluchárně A3 Univerzity Pardubice (budova univerzitní auly v Pardubicích – Polabinách), začátek v 17:00. Vstup volný.
Společnost učitelů matematiky (SUMA) Jednoty českých matematiků a fyziků a pardubická pobočka JČMF oznamují, že jsou nuceny zrušit "Celostátní setkání učitelů matematiky na gymnáziích", které se mělo uskutečnit v Pardubicích ve dnech 12.-14.9.2012.
Důvodem je, že nemůžeme z rozpočtu projektu "Matematiky pro všechny" všem účastníkům uhradit veškeré náklady tak, jak jsme původně plánovali. V tak krátké době nejsme schopni zajistit instituci, která by plánované setkání zorganizovala včetně zajištění akreditace.
Místo konání:
Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická, Pardubice - Polabiny, Studentská 573.
Zásady konstrukce gnómonicky kvalitních slunečních hodin - co vše mohou ukazovat. Rozsahem informací v mnohem predčí i nejlepší digitálky. Rekonstrukce starých hodin. Kdy má smysl je rekonstruovat k plné funkčnosti a kdy ne, takže zůstanou jen estetickou ozdobou. Rozeznávání zcela chybných číselníků hodin.
Místo konání:
Posluchárna A3 Univerzity Pardubice (budova univerzitní auly v Pardubicích - Polabinách).
Podle Einsteinovy obecné teorie relativity lze gravitaci chápat jako zakřivení prostoročasu. Pokusíme si vysvětlit, jak se spolu čas a prostor proplétá a co znamená jeho pokřivení. Zakřivení prostoru nám pak otevře cestu k rozpínajícímu se vesmíru, velkému třesku či takovým podivnostem jako jsou černé díry, červí díry, či gravitační vlny.
Místo konání:
Univerzita Pardubice, posluchárna A3 v budově univerzitní auly (UA) v Pardubicích - Polabinách
Přednáška se zabývá základními otázkami, které si v souvislosti s časem klade a aspoň částečně řeší fyzika.
Odkud víme, že různé přístroje ukazují stejný čas? Jak určíme časové pořadí vzdálených událostí? Jak souvisí čas s prostorem? Co dává času jeho směr od minulosti k budoucnosti? Popisují naše fyzikální teorie čas tak, jak jej prožíváme? Naráží časový vývoj na nějaké nepřekročitelné hranice?
Místo konání:
Posluchárna UA-A3 Univerzity Pardubice (budova univerzitní auly v Pardubicích - Polabinách, Studentská 519)
Koncem XIX. stol. už fyzikové věděli, že vzduch je slabě elektricky vodivý a pátrali po příčině. Objev radioaktivity hornin je ale zavedl na falešnou stopu. Počátkem XX. stol. se konaly pokusy s měřením vodivosti jednak v podzemních šachtách nebo jeskyních, na povrchu země i na Eiffelově věži. K překvapení badatelů byla ve všech třech polohách vodivost přibližně stejná. Při zatmění Slunce se vodivost vzduchu nezměnila.
Místo konání:
Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta, Studentská 95, posluchárna DB-B1
Na prahu 21. století se čím dál častěji skloňuje termín jaderná renesance. Jaké jaderné reaktory jsou v současnosti ve výstavbě, jaké jaderné reaktory jsou ve stadiu vývoje, které země se hlásí k rozvoji nebo zahájení využívání
Místo konání:
Univerzita Pardubice, posluchárna A3 ((budova univerzitní auly v Pardubicích – Polabinách)
V přednášce bude popsán mechanismus vývoje jazyka matematiky. Nejprve bude zavedeno šest parametrů, které umožňují popsat vývoj jazyka matematiky: logickou sílu, expresívní sílu, metodickou sílu, integrativní sílu, explanatorickou sílu a konstitutivní sílu. Na příkladu jazyka algebry pak bude ukázán mechanismus, pomocí kterého se příslušné parametry jazyka mění.
Místo konání:
Posluchárna B1 Univerzity Pardubice (budova Dopravní fakulty Jana Pernera, Studentská 95)
Na Hegelově pojmu „špatného nekonečna“ bude ukázáno, v jakém smyslu lze Hegelovy pojmy aplikovat v oblasti matematiky, jak to učinil Hegel na případu infinitesimálního kalkulu, a posléze v oblasti pojmové analýzy vůbec. Jádrem přednášky bude postřeh, že „špatné“ („schlecht“) nekonečno, je fakticky nekonečno vzniklé pouhou „schlicht“ negací konečnosti; stejně jako v Hegelově výkladu zavádí Newton pojem nekonečně malého „pouhou“ negací konečné veličiny, aniž by dostatečně jasně vymezil, co taková veličina je a jaký má vztah k veličinám ostatním.
Místo konání:
Posluchárna A3 Univerzity Pardubice (budova univerzitní auly v Pardubicích - Polabinách)
Newtonův zákon sice platí pro hmotné body, ale reálná tělesa, zvláště pak tuhá tělesa jako planety nebo planetky, nejsou kulová ani po slupkách, takže se od hmotných bodů zásadně liší. Díky tomu je jejich gravitační pole zborcené, zdaleka ne kulové, tedy ani vzdáleně to není pole hmotného bodu. Pro tvar Země se zavádí pojem geoid. Popis tohoto pole se činí dvoudimensionální harmonickou analýzou (Fourierova transformace), nebo sadou hmotných bodů (MASCONy).
Místo konání:
Posluchárna A3 Univerzity Pardubice (budova univerzitní auly v Pardubicích - Polabinách)
