O Einsteinově vztahu k náboženství panují někdy zkreslené názory. Přivlastňují si jej věřící i skeptikové, někdy dokonce ateisté. V přednášce vycházíme z toho, co Einstein o svém vztahu k víře skutečně napsal, a snažíme se zařadit jeho myšlenky do širšího kontextu.
Místo konání:
Posluchárna A2 Univerzity Pardubice (budova univerzitní auly v Pardubicích - Polabinách).
Poměrně nedávno byly publikovány předběžné výsledky výzkumu znovuobjeveného Archimédova kodexu, který obsahuje mimo jiné i spisy, jež se nám jinde nedochovaly. Nejzajímavější z nich jsou Metoda (unikátní způsob určování obsahů a objemů geometrických útvarů) a Stomachion (matematický popis antické hry). Zaměříme se na jejich matematický obsah a změny, které přineslo nové zkoumání těchto textů.
Místo konání:
Posluchárna A3 Univerzity Pardubice (budova univerzitní auly v Pardubicích - Polabinách)
V úvodu přednášky bude stručně vysvětlen smysl oboru chemické inženýrství, mimo jiné na příkladu základních postupů při pálení slivovice. Další část bude věnována využití fraktální geometrie a podivných atraktorů k popisu chaotického chování vícefázových systémů, jako jsou např. struktury řetízků bublinek CO2 ve sklence šampaňského. Zcela nealkoholická poslední část přednášky představí příspěvek Akademie věd k řešení závažných problémů a výzev, kterým čelí naše společnost.
Místo konání:
Posluchárna E2 Univerzity Pardubice (Studentská 95, Pardubice-Polabiny, výukový areál EB)
Na programu budou přednášky věnované pozoruhodnému dílu Felixe Hausdorffa i jeho pohnutému osudu (Miroslav Hušek, Ivan Netuka, Martina Bečvářová, Jiří Veselý, Antonín Slavík, Libor Koudela). Všechny přednášky budou srozumitelné i posluchačům bez hlubší znalosti Hausdorffova díla. Součástí programu bude rovněž hudební vystoupení sestávající z písní rakouského skladatele Josepha Marxe na slova Hausdorffových básní.
Éra moderní astronomie začala sestrojením dalekohledu v Holandsku roku 1608. Nový přístroj zdokonalil a proslavil Galileo Galilei. Převratnou konstrukci astronomického dalekohledu navrhl v Praze Johannes Kepler. Mezníkem ve vývoji bylo použití zrcadla jako objektivu dalekohledu. Pomocí zrcadlového teleskopu objevil v roce 1871 William Herschel novou planetu Uran. V polovině 19. století byla k záznamu pozorování poprvé použita fotografie. Pomocí velkých dalekohledů bylo objeveno rozpínání vesmíru, hlavní poznatek astronomie 20. století.
V přednášce budou uvedeny životní osudy George Boolea (1815-1865), historické souvislosti vzniku binární Booleovy algebry a Booleovy výsledky ve srovnání s jeho předchůdci, současníky a pokračovateli.
Místo konání:
Posluchárna A3 Univerzity Pardubice (budova univerzitní auly v Pardubicích - Polabinách)
Další setkání v rámci Pardubického didaktického semináře pro učitele matematiky doporučuné pro učitele 1. i 2. stupně ZŠ a učitele víceletých gymnázií. Lektor: PhDr. Alena Šarounová, CSc.
Přednáška bude věnována životu a dílu dvou vynikajících astronomů M. R. Štefánika a J. Císaře, kteří své osudy spojili s osudy svobodného Československa.
Místo konání:
Posluchárna UA-A3 Univerzity Pardubice, Studentská 519, Pardubice-Polabiny.
