Náboj je mezinárodní matematická soutěž pro pětičlenné týmy středoškoláků, které reprezentují jednotlivé školy. Celá soutěž trvá 120 minut, během nichž se týmy snaží na jednom ze soutěžních míst vyřešit co nejvíce příkladů.
Na začátku soutěže obdrží každý tým zadání šesti příkladů. Jakmile tým dospěje u některého z nich ke správnému, většinou číselnému výsledku, dostane zadání dalšího. Kdo vyřeší v časovém limitu nejvíce příkladů, vyhrává.
V průběhu setkání se nejprve na přednášce pokusíme odpovědět na otázku Dohoní Achilles poslední cifru π? Poté se na workshopu v počítačové učebně dozvíme Co sπ v řadě? a poznáme Kružnice známé i neznámé. Akci pořádá Katedra informatiky a kvantitativních metod UHK FIM. Podrobný časový rozpis naleznete na stránce http://fim.uhk.cz/pi.
Datum konání:
13. březen 2014 - 14:00 až 16:30
Forma akce:
Určení: pro žáky a studenty – pro učitele - pro odbornou i laickou veřejnost
Místo konání:
Posluchárna J1 a počítačové učebny J8 + J22 Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové (Hradecká 1249 – areál Na Soutoku)
Konference je pokračováním tradičních vyškovských kolokvií a zabývá se aktuálními problémy vědy, filosofií výchovy a vzdělávání, otázkami řízení osvojování vědomostí a dovedností. Zdůrazňuje systémový přístup, koncepční řešení problémů a úkolů výchovy. Ukazuje na současné problémy rozličných technických a humanitních vědních oborů, výchovy a vzdělávání v prezenční i distanční formě studia, na mnohostrannost vzdělávacího procesu i na potřebu účinně jej rozvíjet. Své místo na kolokviích má matematické modelování a využití výpočetní techniky ve vyučování.
Konference pro učitele matematiky všech typů a stupňů škol se koná ve spolupráci s PedF UK v Praze ve dnech 13. a 14.2.2014 na PedF UK v Praze, M.D. Rettigové 4, Praha 1. Více informací na www.suma.jcmf.cz/dvadny.
Program:
Alena Šolcová: Jubilejní hodiny orlojového typu v Lieru ve Flandrech
Roman Pipek: Orloj v Mnichově
Po stopách Aloise Martina Davida - premiéra fotomagazínu
Setkání se koná v místnosti A1442 Fakulty informačních technologií ČVUT v
Praze (v budově FIT a FSV ČVUT zvané A – nejvyšší z budov)
Vstup: Thákurova 7 – prostřední nízká budova,
pak doprava k výtahům do 14. podlaží
Demografická exkurze historií českého národa z pohledu statistik, pravděpodobností a úmrtnostních tabulek od počátku 20. století s výhledem k roku 2100. Povídání o počtu obyvatel, stromech života, naději na dožití, mírách porodnosti a jediném dítěti v rodině. Kolik nás bude za 100 let a proč? A v kolika letech vlastně půjdeme do důchodu podle překvapivého ministerského návrhu?
Místo konání:
Posluchárna A3 Univerzity Pardubice (budova univerzitní auly v Pardubicích - Polabinách)
Specializovaný Den plný přednášek, exkurzí, experimentů prostě neobvyklé setkání s fyzikou v historických budovách MFF UK na Karlově a v areálu MFF UK v Troji. Tradiční akce, kterou pořádáme pro středoškoláky a jejich pedagogy i pro příznivce fyziky z řad veřejnosti, doplňuje svým zaměřením Den otevřených dveří. Nabízí zajímavé experimenty a demonstrace, prohlídku špičkových zařízení na vědeckých pracovištích i rozhovory s pedagogy a studenty MFF.
Místo konání:
Budovy MFF UK: Ke Karlovu 3 a 5, Praha 2; V Holešovičkách 2, Praha 8
Obsahem semináře budou nejen filosofická témata související s našimi obory, ale obecně populární přednášky s matematickou a fyzikální tematikou a zamyšlení nad výukou nejen matematiky a fyziky. Z tradičních přednášejících můžeme uvést např. tyto kolegy: J. Podolského, J. Langera, J. Šimšu, D. Hrubého, E. Fuchse. Na semináři bude také představen nový český překlad oblíbené učebnice: HALLIDAY, D., RESNICK, R., WALKER, J.: Fyzika.
Přednáška začne lehkým úvodem do částicové fyziky, tedy do současných představ o tom, jak mikrosvět vypadá, jak funguje a jak to poznáváme. Blíže bude představena Evropská laboratoř pro částicovou fyziku CERN, urychlovač LHC a objev Higgsova bosonu (a speciálně proč jsme trochu alergičtí na označení „božská částice‟). Zmíněny budou také příležitosti pro české techniky a firmy v CERN.
Místo konání:
Posluchárna A2 Univerzity Pardubice (budova univerzitní auly v Pardubicích - Polabinách)
Vůdčím principem při axiomatizaci teorie množin bylo zachovat co nejvíce vlastností konečných množin také pro nekonečné množiny. Dnes, kdy nám chybí metody k řešení problémů v teorii složitosti, děláme v jistém smyslu opak: vytváříme domněnky o konečných strukturách na základě podobných nekonečných struktur. Například naše víra, že P ≠ NP se hlavně opírá o skutečnost, že rekurzivně spočetné množiny nejsou rekurzivní.
